1./Je pre Srbsko lepšie zostať mimo EÚ, i keď žiada o prijatie? 2./Nový srbský prezident T.NIKOLIČ a jeho prejav v Moskve.
1/PRO SRBSKO JE LEPŠÍ ZůSTAT MIMO EU.
Středa, 8. prosince 2010/ James Bisset, bývalý kanadský velvyslanec v Belehrade vyhlásil:
Jedním z účastníků konference Serbia: The Strategy for Survival (Srbsko: strategie pro přežití), kterou 5. listopadu v Bělehradu společně uspořádal časopis Geopolitika a The Lord Byron Foundation, byl i předseda LBF James Bisset. Po svém návratu do Ottawy sdělil své dojmy v rozhovoru pro rozhlasový pořad Monday's Encounter (Pondělní setkání) stanice CKCU FM.
Pokud byste byli na Knez Mihailove ulici uprostřed Bělehradu, mohlo by se povrchně zdát, že lidé jsou stále něčím zaměstnáni nebo se jen tak baví po kavárnách. Jsou velmi dobře oblečeni a mohli byste nabýt dojmu, že vše je v pořádku. Avšak poté, co tam nějakou dobu strávíte - a já jsem hovořil s řadou lidí, kteří měli možnost seznámit se s tím, co se děje -, si uvědomíte, tomu tak není. Je tam vysoká míra nezaměstnanosti, spousta korupce, věci stále řídí mafie. Je tam mnoho nejistoty a nestability. Lidé se prostě snaží vyjít s penězi. Ale svým duchem to je stále jakoby ten starý Bělehrad, jak ho znám. Oni žijí v nejistých časech a uvědomují si to. Některé průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina lidí v Bělehradu podporuje Tadićovu vládu a má pocit, že pokud vstoupí do EU všechny problémy zmizí. Vkládají hodně důvěry v představu, že vstupem do EU budou považováni za součást „Evropy" a že minulost bude zapomenuta. Na vstup do EU se pohlíží jako na všelék na všechny minulé a současné problémy.
POTREBUJE SRBSKO EÚ?
Nemyslím si to. Německo a další země budou v Srbsku investovat i nadále, ať již bude součástí EU nebo ne. Pokud jste obchodník a pokud můžete investicemi vydělat peníze, budete investovat. EU a Brusel by rádi ovládali každý aspekt života v Srbsku. Pokud Srbsko vstoupí do EU, dělat to budou. Pokud Srbsko zůstane mimo, potom budou obchodníci ze západní Evropy, Asie a odjinud investovat v Srbsku - a budou tak činit bez celkového zatížení byrokracií a regulacemi, které by na ně byly uvaleny, pokud by se Srbsko stalo členem unie. Členství v EU také znamená, že Brusel bude provádět inspekce. Podniky, které nesplní přesné regulační postupy, budou uzavřeny. A zařízení bude muset být nahrazeno. Od Srbska se bude očekávat, že vstoupí do NATO. A první věcí, která se bude vyžadovat, bude nákup vojenského vybavení americké výroby, aby se vyhovělo americkým standardům.
SÚ SI ĽUDIA V SRBSKU VEDOMÍ TOHO, ČO IM TOTO ČLENSTVO PRINESIE?
Myslím si, že nejsou. To není překvapivé, protože mainstreamová média v Bělehradu jsou pod kontrolou srbské vlády. Mnoho intelektuálů a dalších lidí, se kterými jsem mluvil, si hořce stěžuje na to, že za Miloševiće bylo v novinách a sdělovacích prostředcích více svobody než dnes za Tadićova režimu. Hlavní média prosazují linii, že jakmile bude Srbsko v EU, všechny problémy se tím vyřeší. Tento druh zbožných přání zajisté účinkuje. Je s podivem, kolik člověk musí dostat kopanců do obličeje, aby si uvědomil, kdo je jeho nepřítel. Německý velvyslanec v Bělehradu nedávno řekl, že Srbové by měli učit své děti, že bombardování NATO bylo oprávněné. Za normálních okolností by jakýkoliv velvyslanec, který by se odvážil toto vyslovit, byl okamžitě vykázán jako persona non grata. Němcům to však projít může.
Zdá se, že současná vláda je kvůli vstupu do EU připravena přijmout jakékoli ponížení a splnit veškeré požadavky, ať jsou jakkoli urážlivé. Nedávné omluvy za to, co se stalo ve Srebrenici a Vukovaru, jsou toho příkladem. Není nic špatného na uznání, že během válek na začátku devadesátých let došlo ke krutostem, ale kde je reciprocita? Byli pouze Srbové vinni zločiny? Podívejme se na Chorvatsko. Pluje do EU, aniž by vůbec kdy uznalo skutečnou genocidu na Srbech, ke které v Chorvatsku došlo za druhé světové války. Muslimové v Bosně na Srbech nikdy žádný zločin nespáchali? Tohle je dvojí metr a obojakost, která charakterizuje jednání EU se Srbskem. Na Srbsko se nikdy nepohlíželo jako na rovnocenného partnera a musí splnit vnucené podmínky a standardy, které se po jiných zemích nepožadují.
Srbsko má i jiné alternativy a mělo by si vybrat jinak. Mohlo by zůstat mimo EU a NATO a těšit se z přátelských vztahů se všemi zeměmi. Mohlo by být nezúčastněné a vykonávat strategickou úlohu, kterou hrálo během studené války jako most mezi Východem a Západem. Členství v EU by ho něco stálo.
Rusko bylo historickým spojencem Srbska a bylo jednou z nemnoha velmocí, které se stavěly proti kosovské nezávislosti. Srbsko se nyní těší z velmi výhodné obchodní dohody s Ruskem. Tím, že by se Srbsko stalo členem EU, by mohlo Rusku ukázat svá záda a ztratilo by tím mnoho ekonomických a politických výhod, které by mělo, pokud by s touto rostoucí ekonomickou a politickou mocností udržovalo pevné vztahy. Strategická geografická poloha Srbska z něj činí klíčovou zemi Západního Balkánu. Tuto geografickou realitu by mělo využít k prosazení svých národních zájmů a nehnat se tak za tím, aby se uzavřelo do nejisté budoucnosti v nejisté a nestabilní EU.
AKO SA NA POLITICKEJ SCÉNE PROTI TADIĆOVI SPRÁVA OPOZÍCIA?
Proti současné vládě tam stojí malé roztříštěné skupiny, které však nemají žádné finanční prostředky, nejsou organizovány a nemají možnost pomocí médií získat podporu. Na naší konferenci o strategii pro Srbsko, která se konala 5. listopadu v Bělehradu, jeden člen publika řekl, že problém není se Srbskem, ale s Bělehradem. V srdci Srbska, malých městech, vesnicích a venkovských oblastech jsou lidé velmi znepokojeni vzdáním se Kosova a jsou k vstupu do EU nedůvěřiví. Ale je to Bělehrad, kdo má hlavní slovo. Zdá se, že obyvatelé Bělehradu jsou zaslepeni myšlenkou, že budou považováni za „Evropany". Řídí se západními médii, televizními programy, filmy a přijímají myšlenku, že jejich jediná budoucnost leží v „Evropě".
AKÉ SÚ ZÁVERY Z TEJTO KONFERENCIE? A EXISTUJE NEJAKÁ STRATÉGIA PRE SRBSKO?
Padlo tam mnoho návrhů, co by Srbsko mohlo a mělo dělat. Základním poselstvím bylo, že by si Srbsko mělo dát svůj dům do pořádku: vymítit korupci, zlepšit svojí ekonomiku, zbavit se zločinné mafie, stát se soběstačným, jak bylo dříve, a udržovat dobré vztahy s Ruskem a EU. Bylo tam vysloveno znepokojení nad tím, že posedlost vlády Evropskou unií byla nesprávná a sázkou na jednu kartu, byla ignorována další životaschopná řešení. Byla tam také zmíněna skutečnost, že brzké členství je vysoce nepravděpodobné a že kvůli němu nebyly řešeny domácí priority.
Naprosté spoléhání se na EU a USA na úkor jiných alternativ by bylo vážným omylem. EU je ve vážných potížích, ekonomických a finančních. Americké impérium je v úpadku. A když jsou říše v úpadku, stávají se krajně nebezpečnými. Toto není správná doba, kdy by Srbsko mělo být zcela pohlceno usilováním o přízeň Evropy a Ameriky, které ho nikdy nepovažovaly za rovnocenného partnera a které před několika málo lety ilegálně a ochotně vedly nemilosrdnou bombardovací kampaň proti srbskému lidu.
Pťeložil Karel Hyka článek od Jamesa Bisseta, který byl v letech 1990-1992 kanadským velvyslancem v Jugoslávii.
Poznámka J.S.-Ž: Úprimnejšie slová o súčasnom Srbsku som nepočul a ani nečítal, aké ich vyslovil pán J. Bisset. V tomto duchu sa vyjadrujú aj ďalší čitatelia článku, a to celkom bez výnimky i na Czechfreepress, odkiaľ som článok prevzal. O to viac ma to teší, že aj v ČR mladí ľudia rovnako zmýšľajú ako u nás, najmä študenti VŠ. Podpořte projekt CFP! Děkujeme! /Miro Suja, Daniel Veselý, Jan Šlechta, Daniel Solis, Jiří Baťa, Tomáš Votruba, Svět kolem nás/
2/ SRBSKO ODEVZDALO DOTAZNÍK KE VSTUPU DO EU.
Článek napsal Gerard Gallucci:Neděle, 06 Únor 2011 13:44 a překlad Karel Hyka.
Dne 31. ledna odevzdala srbská vláda své odpovědi na dotazník ke vstupu do EU. Je to masivní dokument dostupný online. Rychlý pohled na tento dokument naznačuje, že se Bělehrad nebojí prosazovat svůj setrvalý nárok na Kosovo bez ohledu varování EU z loňského listopadu, kde bylo upozornľní, že se tento dotazník netýká Kosova „podle rezoluce RB OSN č. 1244."
Bělehrad odpověděl velmi přímým způsobem na otázku (č. 150, Politická kritéria), která se týkala vztahů s Kosovem a úsilí „o zajištění efektivní spolupráce v záležitostech týkajících se EU." Tato otázka vypadala téměř jako „chyták", který měl Srbsko přinutit, aby souhlasilo s plánem „Pětky" (tj. Německa, Itálie, Francie, USA a Velké Británie) použít EULEX a Mezinárodní civilní úřad (ICO) k tomu, aby Priština získala kontrolu nad celým územím Kosova. Bělehrad však opět potvrdil, že podle srbské ústavy „Kosovo a Metohije je integrální součástí území Srbska, která má status podstatné autonomie v rámci svrchovaného státu Srbsko." V odpovědi se poznamenává, že rezoluce RB OSN č. 1244 „stvrzuje svrchovanost a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie" a Srbska jakožto nástupnického státu. Bělehrad také upozornil na své rozhodnutí z února 2008 prohlásit za protiprávní veškeré akty „Prozatímních institucí samosprávy v Kosovu a Metohiji v souvislosti v jednostrannou deklarací nezávislosti." Bělehrad řekl, že „aktivně" spolupracuje ve věci Kosova s UNMIK, KFOR, EULEX a OBSE při zlepšování „celkové situace a kvality života všech občanů, kteří tam žijí." Srbsko je prý připraveno „začít dialog mezi Bělehradem a Prištinou, který bude probíhat za podpory a prostřednictvím EU tak rychle, jak to bude možné," aby se dosáhlo „udržitelného a trvalého řešení ... přijatelného pro obě strany." V celém dokumentu se o Kosovu píše jako o „autonomní provincii".
V kapitole Politická kritéria je tam, kde se doplňují údaje, např. o počtu obyvatel, poznámka, že odpovědi nezahrnují Kosovo (pravděpodobně kvůli tomu, že Srbsko nemohlo provést na Kosovu v roce 2002 sčítání lidu). V ostatních oblastech poskytuje dokument čísla z Ministerstva pro Kosovo a Metohiji (str. 162) a od administrativního personálu pro Kosovo (str. 166).
V kapitole Ekonomická kritéria dokument zahrnuje Kosovo ve všech oblastech jako je např. plánování silničního rozvoje (str. 131), ale opět upozorňuje na to, kdy údaje o Kosovu nejsou dostupné (jako je např. počet mostů na str. 128 a silničních nehod na str. 138-9). V 29. kapitole o clech, Bělehrad upozorňuje (v odpovědi na otázku č. 25), že v souvislosti s Kosovem jsou cla upraveny podle „zvláštních podmínek", dokud bude rezoluce RB OSN č. 1244 „neúčinná".
V 31. kapitole o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice vyjadřuje Bělehrad svůj postoj vůči Kosovu a EULEX zcela jasně. Srbsko tvrdí, že souhlasilo s rozmístěním EULEX „jakožto mise s neutrálním statusem v rámci Dočasné správní mise OSN v Kosovu (UNMIK), aby poskytl podporu při prosazování právního státu a soudního a celního systému." Srbsko považuje EULEX „za pokus EU prosadit právní stát" v Kosovu „a podpořit místní orgány samosprávy, včetně místních orgánů kosovských Srbů, v dosažení evropských standardů v oblasti policie, soudnictví a cel." Souhlas s rozmístěním mise EULEX je ospravedlněn také z části tím, že Kosovo je „velmi nestabilní oblastí na Balkáně." Pro Srbsko je „největší hrozbou národní bezpečnosti ilegální a jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova."
24. kapitola o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti podrobně popisuje spolupráci Srbska s UNMIK, EULEX a KFOR. Odpovídá také na otázku EU o soudní spolupráci s EULEX, když tvrdí, že Srbsko „pracuje na dosažení právní spolupráce s misí EULEX v občanských a trestních záležitostech a pokouší se nalézt možné řešení ve věci ustavení funkčního právního systému na severu Kosova a Metohije, otevření soudu v Kosovske Mitrovici, účast soudních funkcionářů srbské národnosti jako součásti právního systému EULEX, účast soudních zaměstnanců srbské národnosti v soudnictví EULEX, prosazování práv a pravidel v soudnictví na severu Kosova a Metohije ... s ohledem na rezoluci RB OSN č. 1244." Protože tam ve skutečnosti žádný „právní systém EULEX" neexistuje - spíše tam fungují nařízení UNMIK - smysl tohoto je jasný: Srbsko souhlasilo s EULEX jako neutrální misí, která by měla rozvíjet místní instituce kosovských Srbů, aby byly vytvořeny/povoleny v součinnosti s kosovskými Albánci.
Toto není vyčerpávající analýza dotazníku, možná však dostatečně naznačuje, že prezident Tadić - nikoliv překvapivě - nemohl ignorovat nebo se vzdát Kosova, i když se snaží udělat vše možné, aby Srbsko přiblížil k členství v EU. Evropská unie se bude muset do jisté míry rozhodnout, zda Srbsko vzhledem k pokračujícímu sporu o Kosovo vyloučí z Evropy nebo se posune dále a - společně s USA nebo bez - uzavře se Srbskem (a Tadićem) schůdnou cestu.
2./2./TOMIS NIKOLIČ - nový srbský prezident a jeho prvá zahranič. cesta.
26.5.2012.
Novozvolený prezident Srbska Tomislav Nikolič, ktorý priletel na návštevu do Moskvy, poskytol exkluzívne interview pre Hlas Ruska. Témami rozhovoru boli vzťahy s Ruskom a Európskou Úniou, dialóg s Prištinou a tiež činnosť Medzinárodného tribunálu pre bývalú Juhosláviu.
- Dá sa očakávať, že s Vaším nástupom do funkcie nastúpi v Rusko - srbských vzťahoch nová etapa? Aké smery spolupráce považujete za prioritné?
- Rusko je pre Srbsko význačný partner a moje víťazstvo vo voľbách to je ešte aj víťazstvo myšlienky o tom, že spolupracovať s Ruskom je nevyhnutné v takej istej miere, ako sme doteraz spolupracovali s EÚ.
Naše národy spája vzájomná láska, historická komplexnosť, viera, jazyk, obyčaje. Okrem toho však naša spolupráca musí byť založená aj na ekonomických vzťahoch, pretože Rusko a aj Srbsko z toho môžu priniesť úžitok pre svojich občanov.
- Ako plánuje Srbsko pod Vašim vedením bojovať za zachovanie svojej územnej celistvosti? Ste pripravený prehodnotiť výsledky dohôd, ktoré boli dosiahnuté na rokovaniach medzi Belehradom a Bruselom pod egidou EÚ?
- Počas predvolebnej kampane som sa predstavil ako človek, ktorý má svoje rámce vo vzťahu ku Kosovu a Metiochii. Tieto rámce sú dané nielen mojimi osobnými názormi, ale predovšetkým Ústavou Srbska. Ústava nedovoľuje rokovať o nezávislosti Kosova a Metiochie bez toho, aby sa zistila mienka občanov v referende. Je zjavné, že už nemôžeme vládnuť v Prištine, ale zjavné je aj to, že ani Priština nemôže vládnuť v Kosovskej Mitrovici. Je nevyhnutné čo možno najskôr dosiahnuť konsenzus s parlamentnými stranami, pretože je očividné, že Priština pripravuje diplomatické, aj politické a iné formy útoku na sever Kosova a Metiochie.
- Ste pripravený na ochladenie vzťahov s Bruselom, pokiaľ bude Európska únia aj naďalej vyvíjať nátlak na Belehrad, aby uznal nezávislosť Kosova?
- Zatiaľ som nepočul, že EÚ by žiadala uznať nezávislosť Kosova. Trinásteho júna cestujem do Bruselu aby som zistil, či existovalo niečo podobné v dohodách s pánom Tadičom. Potom to oznámim občanom Srbska úplne jasne a otvorene. Nemám právo ochladzovať vzťahy. To môžu rozhodnúť občania Srbska. Pokiaľ príjmu takéto rozhodnutie, potom tieto vzťahy ochladíme. Ale myslím si, že máme dostatok času na vstup do EÚ (keď je teoreticky možné, že taká podmienka sa nastolí), aby sme rozvinuli našu krajinu podľa princípov, na základe ktorých je postavené napríklad Nemecko. Veľmi by som si prial, aby Srbi žili v Srbsku ako Nemci v Nemecku.
- Vstup do EÚ prinúti Srbsko odstúpiť dohody o voľnom obchode s Ruskom. Nemyslíte si, že Srbsko si bude musieť v určitý moment vybrať, s kým budovať ekonomické vzťahy?
- Veľmi by so si želal, aby Srbsko nemuselo vyberať. Aby malo otvorenú cestu na Východ, aj na Západ. Myslím si, že zatiaľ môžeme využívať túto dohodu s Ruskom, kým sme sa nestali členmi EÚ. Za ten čas sa rozvinieme do takej miery, že Rusko nám nebude musieť poskytovať preferencie vo forme colnej dohody, na základe ktorej obrovské množstvo tovarov, ktoré idú do Ruska, nepodlieha colným daniam.
V podstate táto dohoda má napomáhať nášmu ekonomickému rastu. Rusko nám týmto darom poskytlo šancu na rozvoj do takej miery, aby sme v budúcnosti viac nepotrebovali dary. Lenže tých dvanásť rokov sa výhody dohody nevyužívali správne.
- Aký je Váš vzťah k Haagskemu tribunálu?
- Keď Srbsko prijalo zákon o spolupráci s MTBJU /medzinár.tribunál pre bývalú Juhosláviu/, týmto ho priznalo a ja si myslím, že Belehrad je jednoducho povinný vyčkať jeho uzavretie, poskytnúc pritom plnú podporu obvineným.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------