Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Potápa sa i Taliansko a Španielsko. Eurozóna sa rozpadne? Soros po 2. raz... Winkler: politická únia.Jednotná vláda Eurozóny!

EU SVOLÁVA krizový summit, potápí se už i Itálie a Španělsko. 12. 7. 2011. Evropská unie nejspíš svolá na pátek mimořádný summit kvůli prohlubující se dluhové krizi v eurozóně. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na vysoce postaveného diplomata eurozóny.» JE EÚ NAOZAJ CHORÁ? Evropa je sice nejmocnější hospodářskou velmocí na světě, světadílem bez válek, ale v krizi předznamenávající konec krátkého snu o sjednocení, které bohužel nevyřešilo četné problémy a chronické nemoci, jimiž Evropa trpí. Bez přehánění, a aniž bych hodlal zastrašovat, si dovolím tvrdit, že žijeme v období srovnatelném se starořímskou dekadencí, krátce předtím, než se bezbranný a dějinami vyčerpaný Řím vzdal náporu barbarů. Padesát let (tj. do rozpadu komunismu) se západní Evropa udržovala při životě za vydatné pomoci „hospodářského zázraku". Když šlo v počátečních fázích procesu sjednocování Evropy o regulaci výroby ocele a v Německu o potlačení zbytků nacistické minulosti, tak se Evropané dohodli. Průmyslové země se bez velkých řečí domluvily nejen na množství těžby uhlí, na výrobě elektrické energie, ale i na způsobu, jak zproduktivnit zemědělství a proč a jak odstranit cla. Na konci sjednocovacího procesu šlo o zrušení kontrol na hraničních přechodech a o společnou měnu. Ale nápor utečenců z africké bídy nás nutí znovu zavést kontroly na hranicích a euro, které jsme si vymysleli také proto, abychom zlomili převahu amerického dolaru na světových trzích, se nám hroutí... S podivem více než nepříjemným zjišťuji, že po všech pozitivních, úspěšně realizovaných programech jsme ve sjednocené Evropě dospěli tak daleko, že nám jde o všechno. I o budoucnost sjednocené Evropy. S demokracií to v dnešní Evropě vypadá - jak se hezky česky říká - bledě. Německý novinář Dirk Schümer nedávno v jednom ze svých textů její stav popsal takto: „Veškerá moc evropských národů vychází sice z lidu, ale přechází do Bruselu. A odkud se už nikdy nevrací." Sjednocená Evropa, dnes pod správou nikým nevolené „novofeudalistické" bruselské byrokracie, se proměnila v jakéhosi historicky dosud neznámého, anonymního démona, který s námi podle libosti manipuluje. Evropa není sjednocenou spolkovou nebo federální republikou, není společenstvím suverénních států, není ani diktaturou, ani demokracií, ale útvarem ovládaným nepřehledným¸ nikým kontrolovaným, nikým nevoleným administrativním molochem, který dnes už nemůže nikdo odvolat, sesadit nebo zbavit moci. Povzbudivá v mém nářku nad stavem „sjednocené eurodemokracie" je skutečnost, že ve středu Evropy existuje malý státní „ostrov", jediná opravdová demokracie na světě - Švýcarsko, země, v níž svobodný občan skutečně rozhoduje. Neznám Švýcara - a znám jich několik -, který by se nechal tak zpitomět nebo zkorumpovat, že by svou nezávislost dobrovolně odevzdal (z)vůli nějakého anonymního aparátu. Pravda, volby do Evropského parlamentu jsou sice svobodné, ale v občanech postupně sílí přesvědčení, že ať volí levicové nebo konzervativní kandidáty, poslanci stejně nemohou nic rozhodnout. V našem volebním okrsku jižně od Mnichova se posledních voleb „do Evropy" zúčastnilo jen 36 % voličů a námi zvolený kandidát se tu po volbách už neukázal. Nač taky? Nemusí. Je členem nejdražšího parlamentu na světě, a i když v něm bude zasedat třeba jen čtyři roky, má na stáří zajištěn důchod jako vysokoškolský profesor po čtyřiceti letech na univerzitě. Evropského voliče diskvalifikovala bruselská byrokracie do role poddaného, který má bez remcání přijmout a naplnit kdejakou absurditu. Do rozhodnutí a nařízení, která z Bruselu bez nadsázky zasahují i do všedního života Evropanů, si tamější byrokrati nenechají mluvit. Když se v Bruselu rozhodovalo o zavedení eura, odstranění hraničních kontrol či o přijetí dalších států za členy „Evropy", tedy o změnách, které dnes mění náš život spíše k horšímu, tak se nás, voličů, na náš názor nikdo neptal. S arogancí, která nás, svobodné voliče a občany, šokovala, zamítli bruselští byrokraté požadavek lidu, aby o důležitých a dalekosáhlých změnách rozhodlo celoevropské hlasování. Ve dvou národních referendech, v nichž se měl bruselskou byrokracií znejistěný lid vyjádřit k „prohloubení" Evropy, bruselský koncept ztroskotal a téma lidového hlasování v jednotlivých (prý suverénních) státech Brusel jednou provždy, zřejmě ze strachu z vůle lidu, pochoval a už nikdy nepřipustí. A teď máme na krku Řecko. Nikdo neví, kde oněch (odhadem) sto miliard eur, které prý Řeky, v třiapadesáti letech už v důchodu, vyvedou z krize, vzít a nekrást. Řecké dluhy a zkrachované hospodářství máme (nebo musíme, jak si přeje Brusel) zaplatit my, evropští daňoví poplatníci. Z bruselského centra slyšíme hlasy, abychom my, občané sjednocené Evropy, nebyli ve věci miliardových půjček Řecku škrtilové, že nám Řekové všechno vrátí. Ale z čeho? Ledaže by prodali Akropolis, všechny památky připomínající dobu jejich dávno zašlé slávy a k tomu (cestovním kancelářím) alespoň polovinu svých překrásných ostrovů. Je sjednocená Evropa ještě k zachránění? Již citovaný Dirk Schümer došel nedávno k následující odpovědi: „Evropané nesmí svůj osud přenechat bruselským démonům. Všechna rozhodnutí se musí vrátit do národní, regionální nebo dokonce místní kompetence. A Evropu už nelze rozšiřovat. Ani na východ, ani na západ, ani na sever, ani na jih." Pokud jde o euro, je Dirk Schümer toho názoru, že se zhroutí. Po Grécku přicházejí nelichotivé správy i z Itálie, přitom nejsou z cela zažehnány problémy ani Portugalska, Irska a možná i Španělska. Čechům lze po sérii „evropských" průšvihů jen radit: Držte si distanc od Bruselu a držte se české koruny! Napsal:Ota Filip, http://www.revuepolitika.cz/clanky/1491/prusvih-sjednocene-evropy-v-strucnem-nikoliv-uplnem-prehledu. 2./ Nemecko neverí, že euroval zachráni Taliansko. Verejný dlh Talianska predstavuje okolo 1,8 biliónov eur. 15:15 | 7.8.2011 | SITA Washington - Nemecká vláda má stále viac pochybností, či by záchranný fond eurozóny dokázal pomôcť Taliansku, a to aj v prípade, žeby sa jeho objem strojnásobil. Informoval o tom v nedeľu denník Der Spiegel na svojej internetovej stránke s odvolaním sa na nemeckých vládnych odborníkov. Podľa nich sú finančné potreby Talianska také vysoké, že prevyšujú aj jeho zdroje. Verejný dlh Talianska predstavuje okolo 1,8 biliónov eur, čo sa rovná 120 percentám jeho hrubého domáceho produktu (HDP). Nemecko tiež dlhodobo zdôrazňuje, že problémové vlády členských štátov eurozóny by sa mali zamerať na úspory výdavkov a reformy, a nie na mimoriadnu pomoc. Taliansko a Španielsko môžu euro zničiť. Európsky fond finančnej stability EFSF v súčasnosti disponuje prostriedkami v sume 440 miliárd eur a má pomôcť malým až stredne veľkým krajinám. Rozšírenie dlhovej krízy do Talianska a Španielska však vedie k požiadavkám na jeho navýšenie. ----- 3./SOROS: EUROZÓNA SE ROZPADNE, hrozí kolaps (+ video "Řecký problém uveden na pravou míru") 26 Červen 2011. Evropská unie současnou krizi nemůže přestát v podobě, jak ji dnes známe. Známý americký miliardář a investor George Soros si dokonce myslí, že ji některý stát brzy opustí. O kolapsu, který Soros předvídá, informují ČTK a Reuters. Soros, který pochází z Maďarska, si myslí, že by politici měli urychleně vytvořit nějaký záchranný plán. Kritizuje, že nemají žádný plán B. Doporučuje jim, aby provedli strukturální změny a nesnažili se za každou cenu udržet současný stav. Podle něho by bylo nejlepší uznat chyby a pokusit se je napravit. "Jsme na pokraji hospodářského kolapsu, který začíná v Řecku, ale mohl by se snadno rozšířit. Finanční systém zůstává mimořádně zranitelný," řekl Soros. A dodal: "Jsme na pokraji kolapsu, což je čas k uznání potřeby změny." Soros kritizuje, že euro je od počátku špatně nastavený projekt. Podle něho je chybou, že za ním nestojí politická rozhodnutí a není tak možné zříci se ho a vystoupit z eurozóny. Přitom si myslí, že v současnosti je pravděpodobné, že právě k tomu dojde - některá ze zemí z eurozóny zřejmě vystoupí. Podle něho je to nevyhnutelné. SOROS 2X píše: Euro môžu zachrániť iba európske dlhopisy. Dńa 14.8.2011 Ilustračné fotoväčší obrázokAutor: Pavol Urbi, Aktuálne.sk 11:15 | Dnes | TASR Düsseldorf - Známy americký investor George Soros dáva Nemecku hlavnú vinu za prehĺbenie dlhovej krízy v eurozóne. Tvrdí, že v súčasnosti existuje už len jedna možnosť, ako zachrániť euro. Podľa neho je to emitovanie spoločných európskych dlhopisov. S tým však musí súhlasiť predovšetkým Berlín, ktorý bol doteraz zásadne proti takémuto riešeniu. "Nemecké váhanie prehĺbilo grécku krízu a viedlo k nákaze, ktorá sa zmenila na existenčnú krízu Európy," napísal Soros v článku pre nemecký denník Handelsblatt. George Soros sa domnieva, že by Grécko a Portugalsko mali kvôli obrovským dlhom vystúpiť z Európskej únie i eurozóny. ECB NAKÚPI aj talianske a španielske dlhopisy. Okrem pomalosti reakcie podľa neho hlavnou chybou bolo rozhodnutie nemeckej kancelárky Angely Merkelovej, že za záväzky budú ručiť jednotlivé štáty, a nie Európska únia. Soros z tohto vyvodzuje, že "jedine Nemecko môže zvrátiť dynamiku rozpadu Európy". Na to je však potrebné predvídať reakciu trhov, a nie len reagovať na ňu. To podľa neho umožnia spoločné európske dlhopisy, takzvané euro bondy. Ak Európa nepristúpi k emitovaniu euro bondov namiesto toho, aby ako doteraz dlhopisy emitovali jednotlivé štáty, euro sa podľa Sorosa rozpadne. Soros pripúšťa, že Merkelová stojí pred ťažkou úlohou. Hlavnou chybou bolo rozhodnutie nemeckej kancelárky Angely Merkelovej, že za záväzky budú ručiť jednotlivé štáty, a nie Európska únia.Zdroj: Reuters: "Bude to vyžadovať intenzívnu diskusiu, predovšetkým v Nemecku, ktoré bude dotlačené k tomu, že ako najväčšia a najvyšším ratingom hodnotená ekonomika EÚ bude musieť rozhodnúť o budúcnosti Európy." Spoločná mena je výhodná! Tvrdí Soros, i keď v súčasnosti už nestojí tak otázka, či je spoločná mena výhodná, lebo: "Euro existuje a jeho rozpad by bankovému systému spôsobil nevyčísliteľné škody." Taliansko ťažia dlhové problémy a preto hľadá pomoc v EÚ, poznamenáva Soros ďalej a hovorí: "Nemecko a ostatné krajiny s ratingom AAA musia schváliť mechanizmus emitovania euro bondov a je úplne jedno, akú bude mať podobu. Inak sa euro rozpadne." Soros považuje terajšiu podobu záchranného mechanizmu vo forme Európskeho fondu finančnej stability (EFSF) za neudržateľnú. Napríklad Taliansko a Španielsko musia pri svojom financovaní sa na trhu platiť vyššie úroky než Grécko pri záchranných úveroch. "Terajšia situácia je neudržateľná." Merkelovej politika postupných krokov je totiž pomalá. "Ďalším krokom by mohlo byť navýšenie EFSF, ale kým k tomu príde, môže byť ohrozený AAA rating Francúzska," varoval Soros. Informoval o tom denník Handelsblatt. -------------------------------------------------------------------------------- NEMEC WINKLER - NOVÁ VÍZIA NA ZÁCHRANU EÚ by bola POLITICKÁ UNIA?! EÚ je v dôsledku dlhovej krízy na pokraji zániku. Doterajšia hospodárska, finančná a daňová politika spoločenstva sa musí podľa historika preskúmať. 13:33 | 17.7.2011 | TASR Berlín - "Projekt Európa je ebezpečenstve," tvrdí historik Heinrich August Winkler. V čase, keď Európska únia hľadá východisko z dlhovej krízy, dostáva sa zo zorného poľa najpodstatnejší problém: politická únia. Eurozóna bude rokovať o ďalšej pôžičke Grécku. Dlhová kríza je pre Európsku úniu skúškou ohňom. Ale záchranný plán, ako ju dostať z mizérie, doteraz chýba. Známy nemecký historik žiada viac integrácie. V interview pre agentúru DPA Winkler, autor pozoruhodného diela Der lange Weg nach Westen (Dlhá cesta na Západ) prisahá na politickú úniu. Bez politického zjednotenia je vraj menová únia odsúdená na neúspech. Z EÚ bude federácia? Tvrdí, že sa Európania musia pripraviť na napredovanie integrácie. Časom sa zväzok štátov bude musieť zmeniť na federatívny útvar. "Je to vzdialený cieľ, ale my nemôžeme cieľ európskeho zjednocovacieho procesu dlhšie odsúvať," uviedol Winkler. Podľa Winklera sa spod zorného uhla EÚ vytvára hlavná idea, a to politická únia. Winkler vidí súvislosť medzi terajšou krízou EÚ a nemeckým zjednocovaním v roku 1990. Počas rokovaní nemeckého spolkového kancelára Helmuta Kohla a francúzskeho prezidenta Francoisa Mitterranda sa Bonnu nepodarilo presadiť pozíciu, že sa politická a menová únia musia formovať súbežne. Grécko apeluje na schválenie ďalšej pomoci. Politická únia a menová únia boli od seba oddelené a rokovalo sa o nich na samotných stretnutiach. Tie sa skončili Maastrichtskou zmluvou, ktorá však obsahovala len pravidlá menovej únie. Politická únia zostala na vedľajšej koľaji. Poskytovanie pomoci slabým krajinám musí byť spojené s programami vzostupu ich konkurencieschopnosti. Je nerealistické predpokladať, že sa problémy zadlžených štátov riešia tým, že sa im prisúva viac peňazí. Základ tvorí politická únia. Európa sa musí rozhodnúť pre politickú úniu, ktorá bude súčasne aj hospodárskou, fiškálnou a sociálnou úniou. Zrejme všetci členovia EÚ nie sú zrelí na politickú úniu. K nej sa bude môcť vydať najprv z 27 len 17 krajín, ale musia byť otvorené pre všetko, čo si žiada viac európskej jednoty. "Mimochodom," pokračoval Winkler, "pokladám práve teraz za pozoruhodné, že dôležité impulzy k európskemu zjednocovaciemu procesu vychádzajú práve z Poľska. Z Poľska prichádza viac vízií o budúcom tvare únie ako z často citovaného tandemu Nemecko-Francúzsko." Berlín, ako aj Paríž uskutočňujú situačnú politiku "z prípadu na prípad". Ten je pre Projekt Európa menej vhodný ako politika, ktorá verí, že sa silou vôle dajú prenášať aj hory. Únii chýba koncept. "Potrebujeme koncepčnú politiku, ktorá hľadí ponad denné problémy do budúcnosti a z ktorej vychádza imperatív politickej jednoty - bez tejto vôle menová únia zanikne." V EÚ by sa malo podľa historika mnoho zmeniť. Neustále existujú politici, ktorí konajú podľa zásady: Pozitívne výkony idú na naše konto; všetky nepríjemnosti pochádzajú z Bruselu. Takto sa nedá ísť ďalej. Nad eurom sa zmráka. Grécku nákazu dostalo Taliansko... Zo súčasnej dlhovej krízy by sa mal urobiť dôležitý záver. Musí sa preskúmať celá doterajšia hospodárska, finančná a daňová politika spoločenstva. ------------------------------------- MERKELOVÁ a SARKÓZY: ZÁCHRANA JE V SILNEJŠEJ INTEGRÁCII EUROZÓNY. Smerujeme k silnejšej integrácii eurozóny," vyhlásil Sarkozy. Sarkozy a Merklová sa v utorok /16.8.2011/ stretli v Paríži s cieľom nájsť riešenia dlhovej krízy v eurozóne a upokojiť nervózne trhy. Zároveň vyzvali 17 členských štátov eurozóny, aby sa zaviazali k dosiahnutiu vyrovnaného rozpočtu a zapracovali ho do svojich ústav najneskôr do leta budúceho roka. Nicolas Sarkozy po rozhovoroch s Angelou Merkelovou na tlačovej konferencii povedal, že je potrebné vytvoriť pre eurozónu skutočnú ekonomickú vládu. "Túto ekonomickú vládu by tvorili šéfovia štátov a vlád, ktorí by sa schádzali dvakrát do roka, v prípade potreby aj častejšie. Vláda by zároveň volila prezidenta na 2,5-ročné obdobie, pričom spočiatku by na čele mohol stáť súčasný predseda Európskej rady Herman Van Rompuy. Neskôr by sa podľa Sarkozyho táto funkcia otvorila aj pre ďalších šéfov štátov a vlád. Ďalšou témou rokovaní bola daň z finančných transakcií, návrhy na zavedenie ktorej by mali Francúzsko a Nemecko predložiť v septembri. Okrem toho trvajú na harmonizácii firemnej dane, ktorá by mohla platiť od roku 2013. A tiež sa musia prijať: Zákony na vyrovnanie rozpočtov...! Merkelová a Sarkozy vyzvali 17 štátov spoločnej európskej meny, aby do polovice roku 2012 prijali zákony zabezpečujúce dosiahnutie vyrovnaných rozpočtov. Francúzsky prezident spresnil, že pokiaľ má byť návrh účinný, musí byť záväzný pre všetkých 17 členských štátov. "Vďaka euru sme dosiahli veľký hospodársky pokrok. Euro ale nie je iba právo, je to súbor pravidiel, povinnosť, disciplína. Znamená to, že pokiaľ má pravidlo o dlhových limitoch prijať 17 štátov eurozóny, nebude to dobrovoľné, ale povinné," zdôraznil Sarkozy. -------------------------------------------------------------------------------- Moja poznámka:Nuž neviem, čo si o tom mám myslieť,lebo mne tu stale vo vzduchu vysí nebezpečenstvo istého stupňa straty identity súverénnej vlastnej štátnosti! /J.S.-Ž./