Predstaviteľ OSN o Kosove;BÝV.GEN.WESLEY CLARK na Balkáne,teraz investuje v Kosove 5,5 miliárd dolárov..
KOSOVO: Preventivní útoky před „vyjednáváním“
Středa, 29 Září 2010 05:27 Gerard Gallucci
Kosovské orgány se s podporou svých mezinárodních partnerů nadále snaží zabránit či případně vykolejit vyjednávání.
Dříve napadaly OSN a úřad OSN v severní Mitrovici. Nyní útočí proti srbskému telekomunikačnímu systému, který kosovské Srby spojuje s vnějším světem. V neděli 26. září albánští pracovníci s pomocí policie zničili či odpojili zařízení Telekomu Srbije v jižním Kosovu, která zajišťují služby mobilních a pevných telefonních sítí pro místní srbské enklávy. Bez telefonů nyní údajně zůstalo okolo 80 000 kosovských Srbů.
Zdá se, že totéž měli Albánci v plánu také na Srby ovládaném severu Kosova. Místní představitelé se však údajně obrátili na EULEX a KFOR, aby se takovým pokusům zabránilo. Starosta Zubina Potoka, který společně s dalšími stráží místní retranslační stanici, sdělil tisku, že „Albánci se rozhodli, že otestují a prosadí svou autoritu i v severním Kosovu, ale zdejší lidé nepřipustí, aby k tomu došlo."
Po určitou dobu se Priština snažila odstřihnout kosovské Srby od nejrůznějších veřejných služeb či dalších spojení se Srbskem. Kosovské orgány, za podpory KPS a někdy EULEX, přerušily dodávku elektrické energie a demontovaly telefonní rozvody ve snaze donutit Srby na jihu k tomu, aby byli odkázáni na kosovské instituce a „participovali" na nich. Toto poslední a zjevně nejdrastičtější odříznutí přišlo v době, kdy se pětice mocností - USA, Velká Británie, Německo, Francie a Itálie plus EU - pokouší dotlačit Bělehrad a Prištinu ke společným rokováním. Bělehrad vyjádřil ochotu k rozhovorům a stejně tak připravenost začít spíše s „techničtějšími" tématy jako je ochrana hranic, celní poplatky, obchod a hospodářství, doprava, telekomunikace, kulturní dědictví a organizovaný zločin, jak navrhoval Brusel. Nyní však Bělehrad vnímá jednání Prištiny tak, že jí ve skutečnosti nejde o „ryzí dialog a kompromis." Státní tajemník Oliver Ivanović označil toto jednání za nebezpečné. Tisku sdělil, že „dochází k napětí právě v okamžiku, když se pokoušíme nalézt způsob, jak se by delegace z Bělehradu a Prištiny mohly setkat a udělat něco konstruktivního." Ivanović obvinil „jisté země" zastoupené v Prištině, že toto rozhodnutí kosovských orgánů podporují a že „Albánci to neudělali sami od sebe."
To, že se Albánci snaží preventivně odstranit téma telekomunikací z možného pořadu jednání, je velmi výmluvné. UNMIK a nyní EU nedokázaly využít příležitost, jak napomoci v usmíření a vybudování vzájemné důvěry tím, že by nalezly způsob, aby stávající srbské společnosti mohly v Kosovu fungovat legálně. Elektro-Kosmet, Telekom Srbija, NIS-Jugopetrol a Železnice Srbije mají kapacitu k poskytování svých služeb a mohou přispět k rozmanitosti kosovského hospodářství. Některé srbské společnosti mají také majetkové nároky. Přivedení těchto společností do Kosova mohlo zajistit hlubší zainteresovanost Srbska a Srbů pracujících v Kosovu a být obecně prospěšné všem obyvatelům Kosova. (Důlní komplex Trepča, fungující na obou stranách řeky Ibar, tomuto účelu do jisté míry sloužil.) Pokud však Albánci chtějí sabotovat případná technická jednání a odmítnout diskutovat o statusu, bude to znamenat, že říkají „ne" jakýmkoli skutečným vyjednáváním o čemkoli.
Těžko si lze představit, že by Albánci podnikli to, co udělali v neděli, bez souhlasu z amerického velvyslanectví. Každopádně, pokud by jim bylo umožněno, aby napochodovali na sever a demontovali tamní telekomunikační zařízení, pravděpodobně by tam došlo k násilí. Bohužel se i nadále zdá, že násilí a používání síly je něčím, s čím si jisté lidé v Prištině pohrávají. A to je opravdu nebezpečné.
(mírně kráceno)
Gerard Gallucci působil ve funkci regionálního představitele OSN (UNMIK) v Mitrovici od července 2005 do října 2008, kdy na svůj post rezignoval. Gallucci je velmi kritický k roli, kterou v Kosovu sehrává mezinárodní společenství. Situaci v Kosovu se pravidelně věnuje na svém blogu Outside The Walls.
Zdroj: http://outsidewalls.blogspot.com/2010/09/kosovo-pre-emptive-attacks-before.html, přeložil: Karel Hyka.
2./BÝVALÝ GENERÁL WESLEY CLARK, KTORÝ VIEDOL VOJNU NA BALKÁNE, TERAZ V KOSOVE INVESTUJE 5,5 MILIÁRD DOLÁROV...
28.6.2012.
Bývalý veliteľ síl NATO v Kosove generál v zálohe Wesley Clark chce investovať do tejto bývalej juhoslovanskej republiky vyše 5 a pol miliárd dolárov.Wesley Clark je podľa názoru k nemu blízkych osôb veľký stratég.
Práve on napísal knihu vydanú v roku 2001 pod titulkom Ako zvíťaziť v súčasnej vojne. Autor spomína vo svojej fundamentálnej štúdii zoznam zostavený Pentagónom uchádzačských krajín na rýchlu zmenu režimu. Na tomto zozname sa nachádza Irak, Irán, Sýria, Libanon, Líbya a Somálsko. O Juhoslávii Clark nepísal. Vtedy si to už s nevýhodným režimom Miloševiča vybavili pomocou „humánneho“ presného kobercového bombardovania.
Generál Clark podal demisiu práve po kosovskej operácii a začal sa zaoberať bankovým biznisom. Styky s Kosovom nestratil a teraz sa spoločnosť Enviditi patriaca Wesley Clarkovi, obrátila na predstaviteľov moci Kosova za povolením na ťažbu uhlia.
Rozkradnutie je spravidla nasledovný krok po dobytí každej krajiny. Ľudia, ktorí pomohli v roku 1999 prísť k moci v Kosove albánskym teroristickým zoskupeniam / a teraz ich kontrolujú/, sú skutočne ako sa zdá, veľkí stratégovia. Médiá kedysi písali, že veľvyslanec USA v Prištine Christopher Dell má biznis spojený s kosovským kombinátom na ťažbu a spracovanie rudy Trepča. Investoval aj do výstavby automobilovej cesty z Albánska do Kosova. Zamestnáva tiež kosovskú telefonickú spoločnosť, ktorej hlavný balík akcií patrí bývalej štátnej tajomníčke USA Madelaine Olbrichtovej.
Samotný generál Clark mal vždy dobré vzťahy s kosovskou vládou a jej premiérom, - bývalým ozbrojencom Hashimom Tačim. V Prištine nazvali dokonca aj ulicu menom Wesley Clarka. Ako je vidieť, neprinieslo to len politické plody, ale aj ekonomické, zdôrazňuje srbský novinár Nikola Brzič:
- V súčasnosti je jasné, že bombardovanie malo nielen politický cieľ - odtrhnúť Kosovo od Srbska, ale aj ekonomický - pozbaviť krajinu obrovských prírodných bohatstiev južnej provincie. Uhlie je asi hlavným zdrojom Kosova, ale geológovia pritom vravia aj o zásobách iných minerálov. A mnohé nie je ešte jednoducho preskúmané.
Podotkneme, že na pozadí nie vždy stabilného ropného trhu, a si treba uvedomiť, že zásoby „čierneho zlata“ nie sú predsa len nekonečné a experti vravia o perspektívnosti výroby syntetického paliva - vrátane aj z uhlia. Zásoby uhlia v Kosove sa hodnotia na 16 miliárd ton, čo je skoro 70 percent všetkých zásob Srbska.
Uhlie - uhlím, ale ropa sa mimochodom stále ešte cení. Všetko pokračovalo podľa hore upomenutého zoznamu: Irak, Somálsko, Líbya. Pravda, iba so Sýriou vznikol zatiaľ problém - Damask chce sám rozvíjať demokraciu bez západnej „humanitárnej pomoci“. A s Iránom sú ťažkosti. No ekonomickí stratégovia vedia byť trpezliví: generáli - investori sú vždy pripravení investovať.