Proti kumu sa vlastne v Afganistane bojuje?
Juan R. I. Cole (narozen 1952) je americký vědec, intelektuál a historik zabývající se moderním Blízkým východem a jižní Asií. Více zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Juan_Cole
Richard P. Mitchell je profesorem historie na Michiganské univerzitě.
Ředitel CIA Leon Panetta přiznal, že v Afghánistánu je pouze asi 50 - 100 bojovníků al-Qá'idy! Američané v Afghánistánu bojují především proti svým dvěma bývalým spojencům mudžáhidům, které Ronald Reagan nazval „bojovníci za svobodu" a „ekvivalent otců zakladatelů Ameriky". Jsou to Gulb ud-Dín Hekmatjár a jeho Hizb-i Islámí, a Džalál ud-Dín Haqqání a jeho Haqqáního síť. Tyto dvě organizace, které v 80. letech obdržely od amerického kongresu miliardy dolarů na boj proti Sovětům, jsou mnohem nebezpečnější než samotný Tálibán a mullá Omar. Důležité je, že tato dvě hnutí jsou jen projevy paštunského a muslimského nacionalismu, nikoli věční nepřátelé Spojených států. Hikmatjár al-Qá'idu ostře odsoudil.Nitky velké korupce většinou vedou k lidem kolem prezidenta Karzáího. Karzáí zruinoval hlavní kábulskou banku a nyní nutí vládu, aby jí pomohla z nesnází. Významná část ze 42 milionů dolarů vydaných Amerikou na afghánské vojáky v roce 2010 zmizela a Karzáím jmenovaný zodpovědný úředník byl právě vyhozen. Američtí představitelé tvrdí, že Karzáího bratr má v Kandaháru spustit razii proti nelegálnímu podnikání a obchodu s drogami. (Jde o Ahmada Walího Karzáího, který je pravděpodobně jedním z největších afghánských narkobaronů - bude tedy zajímavé, jak bude jím vedená razie účinná :). Viz např. zde: http://www.zvedavec.org/komentare/2009/11/3392-bratr-afghanskeho-prezidenta-je-na-vyplatni-listine-cia.htm?sort=velikost, pozn. překl.) Podle dokumentů zveřejněných WikiLeaks řekl v únoru roku 2009 americký ministr obrany Robert M. Gates italskému ministru zahraničí Franku Frattinimu, že „zpravodajské služby zjistily, že přes afghánsko-íránskou hranici přechází jen málo smrtonosného materiálu". Karzáí opakovaně pohrozil, že se připojí k Tálibánu. Také přiznal, že z Íránu dostává na 2 miliony dolarů ročně. Má už dva smrtelné hříchy, a do třetice mu chybí už jen bratříčkování se Severní Koreou! Karzáí ukradl prezidentské volby a parlamentní volby byly prošpikované podvody. Čtvrtina hlasů odevzdaných v parlamentních volbách musela být vyhozena kvůli podezření z podvodů a 10 % vítězných kandidátů bylo zbaveno svých mandátů kvůli závažným nesrovnalostem. Jeden průzkum veřejného mínění zjistil, že 55 % Afghánců chce, aby Američané z jejich země odešli. A procento Afghánců, kteří podporují útoky tálibů na síly USA a NATO, vzrostlo z 9 % v roce 2009 na 27 % v roce 2010! Průzkum provedený v provinciích Helmand a Kandahár zjistil, že 92 % mužských obyvatel nikdy neslyšelo o útocích z 11. září. Údajný vysoce postavený velitel Tálibánu, dokonce prý jeho muž číslo 2, který se zapojil do jednání s Američany, byl odhalen jako podvodník. V nedávném průzkumu jen 36 % Afghánců uvedlo, že si myslí, že američtí vojáci mohou zemi zajistit bezpečnost. Jen 32 % Afghánců kladně hodnotí celkovou americkou pomoc své zemi. Nedávný Národní zpravodajský odhad provedený 16 zpravodajskými agenturami nenalezl žádný pokrok. Varoval, že velké pásy země byly v nebezpečí pádu do moci Tálibánu, který nachází bezpečné útočiště v Pákistánu a má vztahy i s pákistánskou vládou. Materiály OSN tvrdí, že v prvních 10 měsících roku 2010 bylo přes 6 000 civilních obětí války v Afghánistánu, což je nárůst o 20 % oproti stejnému období v roce 2009. Velitel USA Petraeus: Vítězíme, můžeme začít stahování z Afghánistánu.
Loňské a letošní úspěchy USA a jejich spojenců při zastavení ofenzívy Tálibánu umožňují zahájit stahování sil z Afghánistánu. Při včerejším slyšení v Kongresu to oznámil velitel spojeneckých sil v této zemi generál David Petraeus.
NATO zabilo v roce 2010 až 701 Tálibů, zatímco v roce 2009 jenom 521, což je nárůst o 25 %. V roce 2010 bylo v Afghánistánu více než 1 000 útoků povstalců za měsíc, často dvakrát tolik než v roce 2009.
SVĚT HLEDÁ NOVOU STRATEGII PRO AFGÁNISTÁN.
Sobota, 30 Leden 2010 20:58 Miro Suja.
/Prevzaté z Czechfreepress/
Spojené státy se spojenci v souvislosti s okupací Afghánistánu opět ohlásily změnu strategie. Po strategii totálního nasazení, gerilových válek a strategii získání srdcí a myslí obyčejných Afghánců (tzv.strategie WHAM), nám nositelé zkorumpované
„demokracie" představují další z celé škály válečných strategií.
Tou je nyní tzv. strategie kooptace. Spojené státy se spojenci chtějí neporazitelné studenty koránu nyní zahrnout do vládních struktur v domnění, že tito svobodu své země vymění za „kus žvance" a politickou moc, kterou již beztak nad většinou afghánského území mají.
Tato strategie byla hojně využívána například v apartheidní Jižní Africe a je vhodná všude tam, kde se bojuje s vnitřním nepřítelem nebo spíše s opozicí, kterou nelze jiným způsobem eliminovat, a kde nejsou politické rozpory založeny na antagonistickém základě. Řečeno jazykem teorie her, zisk jednoho nemusí nutně znamenat ztrátu toho druhého... Tato strategie je třeba zcela nevhodná v Izraeli, který Palestince nemůže kooptovat do svých struktur, protože v případě Izraelců a Palestinců se jedná o hru s nulovým součtem, tzn. že zisk jednoho je vždy na úkor druhého. V Izraeli proto vláda používá strategii odděleného vývoje, jinými slovy apartheid, protože do státních struktur kooptovaní Palestinci by nikdy nepracovali ve prospěch Izraele, jehož existenci považují za neslučitelnou s existenci Palestinců a Palestiny. Tedy alespoň prozatím.
Na druhou stranu v JAR tato strategie kooptace fungovala vcelku dobře, a to dokonce dvakrát. Jednou, když Afrikánci do rasistického systému kooptovali ve volbách z roku 1948 poražené jihoafrické Brity (JAR, dříve Jihoafrická unie byla součástí Britského impéria dnes tzv. Commonwealthu, a proto v ní v té době žilo mnoho Britů), no a podruhé, když se apartheidní vláda snažila integrovat do apartheidních struktur i míšence, Indy a některé černochy, což se jí zčásti podařilo a dokázala tak v kontextu teorie „rozděl a panuj" alespoň nalomit jednotu černošského odporu proti apartheidu. Nechci zabíhat do detailů, ale v případě černochů kolaborujících s režimem mám na mysli vůdce národa Zuluů Mangosuthu Butheleziho, šéfa domoviny Kwazulu Natal. S apartheidním systémem spolupracoval, na rozdíl od většinových Xhosů, ze kterých pocházel i Nelson Mandela. Ti se naopak snažili apartheidní systém bojkotovat a gerilovým způsobem proti němu i bojovat. Tyto dva nejvlivnější černošské jihoafrické národy se rasistickým Afrikáncům na tomto základě podařilo tak rozeštvat, že z toho počátkem devadesátých let byla i malá občanská válka mezi černochy spolupracujícími, tzv. kooptovanými, a černochy opozičními, kteří s režimem nespolupracovali, tudíž mezi Zuluy a Xhosy. Tato malá válka si vyžádala desítky tisíc obětí. Nemusím dodávat, že jihoafričtí vládnoucí běloši aktivně vyzbrojovali obě znepřátelené skupiny.
Strategie kooptace nebyla možná ani ve Vietnamu či Koreji, protože tam měl konflikt mezi dvěma skupinami obyvatel tzv. antagonistický charakter, to znamená, že rozpor těchto dvou skupin obyvatel, který byl založen na tzv. ideologickém základě byl nepřekonatelný, tudíž se jednalo o hru s nulovým součtem. Zisk jednoho musel být vždy na úkor druhého, tudíž o moc se nešlo podělit.
Vzhledem k tomu že mezi táliby a americkými vládními zkorumpovanými loutkami není v zásadě antagonistický, tzn. nepřekonatelný rozdíl, američtí váleční stratégové usoudili, že tato strategie by mohla v Afghánistánu fungovat. Zvláště pak proto, že vojenskou cestou se konflikt nedaří vyřešit a všechny předešlé strategie selhaly. Malý problém je však v tom, že tálibové již mají pod kontrolou značnou část afghánského území a rovněž peněz mají dost. Za to, že nebudou útočit na spojenecké síly v jimi ovládaném území dokonce vybírají „výpalné", které mnoho zemí raději platí, a navíc obchodu s opiem se nikdy nedařilo lépe, než v době současné zkorumpované loutkové
„demokracie". Dle mnoha analytiků jsou tálibové dokonce s velkou pravděpodobností tajně podporováni Číňany, Rusy, Íránci a bohatými muslimy z celého světa. Tudíž participace na zkorumpovaném systému instalovaném USA, ve kterém by se mohli „napakovat", tak jak to dělají afghánští vládní loutkoví politici, by jim nepřinesla žádný užitek, natož politický kapitál. Právě naopak.
Na druhou stranu je americká vláda pod ohromným domácím i mezinárodním tlakem, kdy jedna země za druhou ohlašuje stahování svých kontingentů z nesmyslné války v Afghánistánu a Izrael již urgentně potřebuje řešit problém Íránu, který ohrožuje jeho samotnou existenci. Situace je však mnohem komplikovanější, protože padne-li Afghánistán do rukou tálibů, je dle mnoha analytiků pravděpodobné, že jim podlehne i jaderný Pákistán, který na severu v podstatě již ovládají. USA by možná i kvůli vnitřním ekonomickým problémům celou afghánskou blamáž již nejraději ukončily, ale neví jak udělat, aby to nevypadalo jako další potupná porážka, a tak dál nesmyslně bojují proti hnutí, které kdysi vycvičily a vyzbrojily. Nesmyslně i proto, že virtuální teroristická síť al-Káida, kvůli které to všechno začalo, se již mezitím údajně přesunula do Jemenu.
USA a spojenci v úspěch nové strategie „podané ruky" ani sami nemůžou příliš věřit a nejspíše doufají, že se jim táliby podaří díky penězům alespoň rozdělit a některé bojovníky, kteří za táliby bojují například ze zištných důvodů, přeplatit a přetáhnout na svoji stranu a konflikt tzv. afghanizovat tak, jak to provedli v Iráku. Pro Spojené státy by nakonec bylo velkým úspěchem, kdyby po cca devíti letech válčení pod svým vlivem udržely alespoň jaderný Pákistán.
http://zpravy.idnes.cz/svet-hleda-novou-strategii-pro-afghanistan-fk3-/zpr_nato.asp?c=A100128_062948_zpr_nato_inc
LONDÝNSKA BENEFICE TALIBANU.
Čtvrtek, 04 Únor 2010 06:24 Tereza Spencerová.
Původně to minulý týden v Londýně měla být jen další mezinárodní konference, na níž chtěly USA vylákat z členských států NATO další závazky týkající se války v Afghánistánu a rozhodnout, co dál. Ano, načrtly se smělé plány na verbuňk asi 300 tisíc afghánských vojáků a policistů, na předání některých provincií afghánské vládě, ale zlatým hřebem londýnské konference bylo vybírání peněz na Taliban.
Bylo to připravené dokonale. V předvečer Rada bezpečnosti OSN promptně z černé listiny mezinárodních teroristů vyškrtla pět členů někdejší talibanské vlády, aby je bylo možné uplácet, aniž by Západ čelil obviněním z financování terorismu. Suma, která první rok do tak zvaného Fondu pro mír a reintegraci poputuje, nakonec činí 140 milionů dolarů, byť afghánský prezident Hamíd Karzáí ve svých představách uvažoval až o miliardě. Zatím není jasné, komu přesně budou tyto peníze určeny. V Obamově administrativě se totiž vášnivě diskutuje, zda je lepší uplácet členy bývalé talibanské vlády, nebo zda peníze raději nestrkat do kapes velitelům Talibanu na nižších příčkách, díky čemuž by pak USA mohly čas od času nahlásit i nějaké to vítězství přímo na bitevním poli. Nejenže by si to USA a NATO v devátém roce války zasloužily alespoň za snahu, když ne za předvedený výkon, Obamovi doma by to navíc vylepšilo kulhající aureolu válečníka a muže pevné ruky.
Už dnes je ale jasné, že peníze potečou k lidem, jejichž údajná a neustále omílaná hrozba naší bezpečnosti před lety vedla k tomu, že Západ, Českou republiku nevyjímaje, pozabíjel v Afghánistánu desítky tisíc lidí, zničil už beztak chabou infrastrukturu země a svého skutečného cíle, tedy vytvoření bezpečného koridoru pro americké plynovody ze Střední Asie beztak nedosáhl. Tamní plyn Američanům přebrala Čína a nám všem ostatním - právě kvůli lidem, kterým chce Západ nyní rozdávat z peněz daňových poplatníků miliony dolarů -- naše vlády začaly odposlouchávat telefony, číst e-maily, sbírat vzorky DNA a skenovat rohovky do pasu a lidi na letištích až do morku kostí. Jinými slovy, jim miliony, aniž by kdokoli věděl, k čemu je použijí, a nám zůstane okleštění občanských práv.
V orwellovských časech logiku hledat netřeba.
Ministr obrany USA, Robert Gates prohlásil: EVROPSKÁ NECHUŤ K VÁLCE OHROŽUJE MÍR.
Středa, 24 Únor 2010 06:46 Tereza Spencerová /Czechfreepress/.
Ministr obrany USA Robert Gates v projevu na Univerzitě národní bezpečnosti (National Defense University) odsoudil evropské země jako celek za jejich neochotu poslat do jednotek NATO větší část svého obyvatelstva.
Varoval, že evropská averze vůči válce vážně poškozuje různé americké vojenské operace podporované Severoatlantickou aliancí, a jsou proto „překážkou" trvalému míru, který podle jeho názoru americké války vytvářejí.
Podle všeho se Gatesovy poznámky týkaly alespoň z části Nizozemska, jehož vláda se o víkendu rozpadla kvůli nesouhlasu Strany práce s prodloužením mise v Afghánistánu.
Gates dodal, že demilitarizace Evropy byl pro NATO dlouhodobý a systémový problém a že by evropští členové NATO měli zvýšit své vojenské výdaje na úroveň, kterou od nich NATO požaduje.
Poz.:Vystúpenie ministra obrany USA, ako to priniesla agentúra Czechfreepress, je v diskuzných príspevkoch na českom portály jednoznačne odmietavý! Tento prejav bol zrejme reakciou R. Gatesa na rozpad vlády v Holandsku kôli Afganistanu.
Blackwill: PŘENECHÁME ČÁST AFGÁNISTÁNU TALIBůM.
Středa, 15 Září 2010 05:50 Tereza Spencerová.
V době, kdy jen málokdo tuší, jak v Afghánistánu dál, nebo proč vlastně, se objevují nové a nové nápady. Generál Petraeus tvrdí, že „úspěchu nad povstáním bude dosaženo tak za 9 až 10 let", ale například bývalý poradce Condolleezy Riceové pro otázky národní bezpečnosti Robert Blackwill navrhuje, aby byl Afghánistán rozdělen podle etnických linií, přičemž by se NATO z některých oblastí stáhlo a přiznalo, že Taliban v jeho oblastech beztak porazit nedokáže.
Podle něj loňské posílení jednotek v Afghánistánu „s velkou pravděpodobností" selže a rostoucí počet obět konfliktu je příliš vysoká cena, kterou za válku NATO platí. „Taliban vítězí, my prohráváme. Oni mají vysokou bojovou morálku a chtějí v boji pokračovat. Plán A selhal, potřebujeme plán B," řekl Blackwill pro The Daily Telegraph. „Nechme Taliban ovládnout paštunský jih a východ, protože cena za snahy tomu zabránit, je příliš vysoká."
Blackwill soudí, že místo toho by se Američané měli soustředit na obranu oblastí, v nichž převládají Tádžikové, uzbekové a Hazarové.
Potíž Blackwillovy teze ovšem spočívá v tom, že do řad kdysi paštunského Talibanu už nějakou dobu vstupují právě i Uzbekové a Tádžikové. Jinými slovy, že na pohled bezpečné oblasti už by pro NATO bezpečné být vůbec nemusely.
SEPTEMBER 2011.
RUSKO JE ZA NEUTRALITU PRE AFGANISTÁN.
Afghánistán má vyhlásit po stažení cizích vojsk politickou neutralitu, což usnadní dialog o usmíření s opozicí, pověděl první náměstek stálého ruského zástupce při OSN Alexandr Pankin.
Je rovněž potřebný přesný harmonogram stažení cizích jednotek, poukázal Pankin. Rusko je ochotno poskytnout Afghánistánu pomoc v ekonomickém obnovení zapojením svých společností do realizace existujících projektů včetně výstavby plynovodu Turkménie-Afghánistán-Pákistán-Indie (TAPI).
- k o n e c -