PODÍVAJÍ SE I ČEŠTÍ VOJÁCI DO LATINSKÉ AMERIKY?
/Prevzaté z Czechfreepress./
pátek, 13 Listopad 2009 12:05 Miro Suja.
Vztahy mezi vládami Kolumbie a Venezuely se v důsledku rozšiřujíci "spolupráce" USA s Kolumbii stále zhoršují, a to až tak, že spolu oba tyto LA státy mezi sebou v podstatě již nekomunikují. Brazílie se proto nabídla, že by mohla sloužit jako prostředník při vyjednávaní.
Hugo Chávez mezitím svým ozbrojeným silám oznámil, aby se připravily na eventuální válku s Kolumbií a to v případě, že budou napadeni z US základen umístěných na kolumbijském území. Jen připomínám, že za vlády nositele Nobelovy ceny za mír Baracka Obamy se počet vojenských základen USA v Kolumbii zmnohonásobil, což pochopitelně okolní země „mírně" zneklidňuje.
Znepokojen je i Evo Moráles, jenž celou situaci okomentoval slovy: „Kolumbijský lid se musí zorganizovat a porazit v demokratickém souboji ty politické strany, které se snaží přeměnit Kolumbii na velkou vojenskou základnu USA...."
Na druhou stranu kolumbijská vláda, která napětí v oblasti vyvolává, se paradoxně chystá výhrůžky z Caracasu řešit před mezinárodními organizacemi. Mimo jiné se chce obrátit i na Radu bezpečnosti OSN a Organizaci amerických států. Uribe zdůraznil, že hlavním zájmem kolumbijské vlády je porazit narkotrafikanty a že kolumbijská vláda prý neudělá nic, co by mohlo ohrozit bratrské země. To jistě rád slyšel i Rafael Correa, jehož země byla nedávno kolumbijskou armádou bombardována, teda samozřejmě v rámci boje proti narkotrafikantům. Jestli tím „bratrské" země, ale Uribe myslel USA, tak by se Ekvádor mohl radovat trochu předčasně.
Mě by v této souvislosti čistě teoreticky zajímalo, jestli v případě napadení US základen v Kolumbii třeba Chávezem, uplatní náš bratr článek č. 5 Washingtonské smlouvy a „pozve" své spojence k obraně Spojených států do Latinské Ameriky? Ostatně v duchu strategie „Tonkinského zálivu" by se Chávez o svém útoku na Kolumbii mohl dozvědět až z rádia či televize. Ale to je už jen detail, který dějiny velkoryse přehlédnou. Je tak docela možné, že díky NATO se čeští vojáci při obraně Spojených států možná již brzy podívají i do prosluněného Karibiku. A pak že je NATO k ničemu.
WASHINGTON HLEDÁ ZÁMINKU PRO VÁLKU V JIŽNÍ AMERICE.
/Prevzaté z Czechfreepress./
Pondělí, 07 Prosinec 2009 07:06 Miro Suja.
Před pár týdny Uribe s Obamou ujišťovali celý svět, že smlouva o vojenské spolupráci mezi USA a Kolumbií podepsaná 30. října slouží pouze a jen pro operace uvnitř kolumbijského území a je namířená proti pašerákům drog a tzv. vnitřnímu nepříteli - terorismu.
Na základě této dohody je Spojeným státům ze strany Kolumbie umožněno použití sedmi kolumbijských vojenských základem: Palanquero, Malambo, Tolemaida, Larandia, Apíay, Cartagena a Málaga. Kromě toho dohoda umožňuje přístup a použití dalších zařízení po celém území Kolumbie bez omezení včetně plné imunity pro americké vojáky a vojenské i civilní zaměstnance, kteří vstoupí na území Kolumbie. Povoluje rovněž používání veškerého zařízení včetně civilních letišť, což v podstatě znamená totální ztrátu kolumbijské suverenity.
Z nedávno zveřejněného dokumentu vojenského letectva armády Spojených států (dále jen dokument) však vyplývá to, že pravým účelem spolupráce mezi USA a Kolumbií je umožnění vojenských operací Spojených států proti tzv. konstantnímu nebezpečí ze strany antiamerických vlád na regionální úrovni. Podle tohoto dokumentu vojenská základna Palanquero v Kolumbii umožňuje v případě potřeby provádět vojenské operace v celé Jižní Americe, která je nazývána kritickým subregionem, kde je bezpečnost a stabilita pod konstantním nebezpečím „teroristických útoků" financovaných pašeráky drog a ve kterém jsou vlády nepřátelské vůči USA... Jinými slovy, vlády Jižní Ameriky jsou Obamovou administrativou považovány za „protiamerické" a ta je připravena na nepřátele reagovat vojenskou agresí.
BOJ PROTI PAŠERAKůM DROG JE POUZE ZÁMINKA.
V dokumentu se přímo uvádí: „Spolupráce v oblasti bezpečnosti mezi USA a Kolumbií nabízí rovněž příležitost pro vedení operací v celé Jižní Americe včetně podpory pro boj proti pašerákům drog." Z této věty je evidentní, že o boj proti pašerákům drog jde až v druhé řadě. Je to sekundární cíl, což je v protikladu k tomu co vlády USA a Kolumbie deklarovaly ohledně smlouvy o vojenské spolupráci v „boji proti pašerákům drog". Dokument vojenského letectva uvádí jako prioritní vojenské operace na kontinentu boj proti „stálým hrozbám", jakými jsou „antiamerické vlády" v regionu.
PALANQUERO JE TA NEJLEPŠÍ VOLBA Z HLEDISKA UMÍSTĚNÍ.
V dokumentu je uvedeno, že Palanquero je bezpochyby to nejlepší místo pro investice do rozvoje infrastruktury uvnitř Kolumbie. Jeho centrální umístění je v dosahu leteckých operací v regionu, ale zároveň je i izolováno, což umožní minimalizovat záporné dopady vojenské přítomnosti USA v Kolumbii na veřejnost. Účelem je využít existující infrastrukturu a zlepšit kapacitu USA reagovat rychle na krizi. Palanquero dle dokumentu umožňuje výborný přístup k celému kontinentu s výjimkou Hornova mysu (Cabo de Hornos).
ŠPIONÁŹ A VÁLKA.
Kromě toho dokument potvrzuje, že vojenská přítomnost USA na Palanquero zlepší špionážní kapacitu a umožní vojenským silám USA zvýšit kapacitu pro vedení války v Jižní Americe. V dokumentu se doslova uvádí: „Rozvoj základny Palanquero prohloubí strategické vztahy mezi USA a Kolumbií a je v zájmu obou zemí. Zvýší se tak naše kapacita pro špionáž, zlepší se globální dosah a podpoří se logistické požadavky, což zvýší naši kapacitu vést válku."
Válečná dikce tohoto dokumentu je důkazem toho, že USA a Kolumbie připravují na válku v Latinské Americe. Poslední dny a týdny již byly plné konfliktů a vzrůstajícího napětí mezi Kolumbií a Venezuelou. Před několika týdny venezuelská vláda zajala tři kolumbijské špiony a odhalila další aktivity vedoucí k destabilizaci situace ve Venezuele, na Kubě a v Ekvádoru. Destabilizační operace měly název Fénix, Salomón a Falcón. Před dvěma týdny byly nalezeny mrtvoly 10 mužů ve státě Táchira na hranici s Kolumbií. Po vyšetřování bylo zjištěno, že těla patřila paramilitantní kolumbijské skupině, která se infiltrovala na venezuelské území. Tato akce byla součástí destabilizačních akcí proti Venezuele, jejíž účelem bylo vytvoření parastátu na venezuelském území a destabilizace vlády prezidenta Cháveze. Oficiální dokument vojenského letectva armády Spojených států, jenž prozrazuje opravdové záměry vojenské smlouvy s Kolumbií byl sepsán v květnu 2009 jako část důvodové zprávy pro Pentagon a Kongres za účelem schválení rozpočtu pro rok 2010.
MůJ KRATIČKÝ KOMENTÁŘ.
Po roce Obamova vládnutí se zdá, že forma zahraniční politiky USA se trochu zlepšila, avšak obsah zůstává stejný. Rovněž se obávám, a nejsem sám, že jsme „vítězství" v boji o radar slavili trochu předčasně. Ostatně nová jednání s českými vládními loutkami již probíhají, tak jsem zvědav s čím nás nositel Nobelovy ceny za mír překvapí.
Originální text dokumentu v angličtině: http://www.centrodealerta.org/documentos_desclasificados/original_in_english_air_for.pdf
Ve španělštině: http://www.centrodealerta.org/documentos_desclasificados/traduccion_del_documento_de.pdf
Július Suja-Žiak:
...ALEBO NAŠI VOJACI POSILNIA VOJSKÁ V AFGANISTANE?
Áno, "Vojna v Afganistane potrvá dlho aj po roku 2011." Prehlásil americký veľvyslanec v afganskom Kábule, Karl Eikenberry. Túto správu okamžite prebrali svetové média a naše nám ju sprostredkovali už 18. decembra 2009.
Veľvyslanec USA tak chcel poukázať na to, že Američania považujú súčasnú kábulskú vládu v Afganistane za svojho stúpenca, ktorého sú "odhodlaní chrániť až do konca." Pritom je zaujímavé, že tento samý Karl Eikenberry ešte donedávna bol všeobecne považovaný za takého politika, ktorý sa jednoznačne staval za odsun amerických vojakov z Afganistanu a bol proti akejkoľvek eskaláciii konfliktu v tejto krajine. Teraz obrátil zmysel svojich slov a tvrdení o 180 stupňov s tým, že USA majú v Afganistane "dlhodobé partnerstvo",ktoré vraj potrvá "desiatky rokov."
Je to teda obrat nevídaný a človek si zákonite položí otázku, že by Baraka Obamu, - vôľu ktorého navonok tlmočí jeho veľvyslanec v Kábule - k tomuto rozhodnutiu ako nositeľa Nobelovej ceny mieru, priviedlo odhodlanie takto chrániť mier?! Alebo je to plnenie vôle tých, ktorí sa pričinili o jeho zvolenie za prezidenta USA?! No nech je to tak alebo onak, zaujímavé bude pozorovať ako tento príbeh, či rébus, sa im podarí vyriešiť a kto za to zaplatí najvyššiu cenu!
J.S.-Ž.
- koniec -